Chřenovický hrad:

Při vtoku potoka Bystřice do řeky Sázavy, asi 2 km na JV od starobylé osady Chřenovice, na pravém břehu řeky Sázavy, strmí na příkrém skalnatém ostrohu zříceniny Chřenovického hradu. Rozvaliny tohoto hradu jsou odděleny od severní vyšší planiny dvěma hlubokými příkopy, založenými do půlkruhu. Z původního pevného hradu se zachovala mimo zbytky hradebních zdí na západní straně okrouhlá věž vysoká 25 metrů, jejíž síla dosahuje 2,5 metrů. Tato věž, která byla klenbami rozdělena na dvě patra, má na východní straně segmentově sklenutou branku.

Hrad Chřenovice sahá svým původem až do druhé pol. XII. století a jeho prvním známým majitelem se připomíná roku 1289 český vladyka Léva ze Chřenovic, předek rodu Kolovratů Zručských ze Chřenovic. Léva ze Chřenovic měl před tím sídlo na původní tvrzi při kostele sv. Václava.

Kronikář Kosmas se ve své kronice zmiňuje o rádci knížete Svatopluka Budijovi, synu Chrenovu k roku 1106. František Palacký ve svých spisech uvádí vladyku Chrena žijícího v kraji Čáslavském již roku 1092. Během let se stává z Chrena Chřen a ves tedy byla založena Chřenovicem. Obyvatelstvo tvořilo převážně horníci a uhlíři, neboť břehy Sázavy byly bohaté na stříbro a železo. Také se zde pěstoval chmel, toto je doloženo dokumenty z roku 1260.

Držitelé hradu asi od roku 1358 byli bratři Milota a Bernard ze Chřenovic. V roce 1362 je majitelem Ješek z Chřenovic, který byl patronem kostela v Třebětíně. Ke konci toho století držel hrad Mikuláš Kolovrat z Chřenovic se svým synem Oldřichem. 1389 se Mikuláš odstěhoval ze Chřenovic do Zruče, současně také vlastnil ještě Zbraslavice. Král Václav IV. ho jmenoval popravčím v Čáslavském kraji (vydržoval si dva katy). V letech 1412 – 1416 zde ve Chřenovicích pobýval Ctibor z Chřenovic, který podepsal listinu proti upálení mistra Jana Husa. Roku 1424 se připomíná jako pán hradu Milota ze Chřenovic, který se zúčastnil 1421 v Čáslavi Zemského směnu. Zde bylo zvoleno 20 mužů do sboru k obraně a vedení klidu v zemi České. Ze stavu rytířského byl povýšen do tohoto sboru i Milota ze Chřenovic. Během jeho nepřítomnosti byl hrad napaden a poškozen vojskem králova bratra Zikmunda. Po té se majitel uchýlil na Zruč. Po Milotovi se ještě pokoušel hrad osídlit pražský kupec Hanuš Otlinger a pak kutnohorský měšťan Kunrát Náz, praotec rodu Názů z Chřenovic. Roku 1448 Jindřich a Jan z Říčan připojili celé Chřenovice ke zboží ledečskému. Od té doby jsou osudy Chřenovic spojeny s osudy panství ledečského. Naše ves tedy patřila i do panství rodu Trčků z Lípy 1613 – 1634. Známý Jan Burian Trčka z Lípy byl zavražděn v Chebu spolu s Albrechtem z Valdštějna (r.1634). Jeho choť byla Marie Magdalena Trčková, dle pověsti velmi hrubá a přísná žena. Hrad se jako pustý uvádí již od roku 1541.

Roku 1860 prolomili lidé otvor do věže s tím, že naleznou poklad. Našli však jen pár lidských kostí. Při vykopávkách na nádvoří bylo nalezeno několik podkov, meč, několik hrotů od šípů i celé šípy, perlu velikosti lískového ořechu.

V hradní zřícenině byl roku 1904 objeven poklad. Jednalo se o nádobku s pražskými groši, která tam byla uschována od sklonku vlády českého  a římského krále Václava IV., před rokem 1419.